Ahojky . Budu vám vyprávět o jedné holce jménem Verča , která zažila hroznou příhodu.
Je podzim a Verča jako vždy prochází okolo opuštěného a Strašidelného domu
,,Tak pojď dnes se mnou bloudit po střechách až se ............................."zpívá si.
I přes její zpěv je slyšet jakoby ve strašidelném domě vrzaly schody.
Verča je nebojácná , ale tohle je na ni moc. V okně uvidí postavu rychle se rozběhne.
Doma se ptá mamky :,, Mami , jak dlouho je tenhle dům opuštěný a proč ho nikdo nevlstní?"
,,Jeho majitelé jsou až z Prahy a věří že tam straší . Je opuštěný alespoň 5 let. Manželka toho vlastníka prý zešílela a dodnes tvrdí že viděla postavu toho zemřelého muže . Že ji škrtil." odpověděla mamka.
,,Ale to je přece hrozný a proč ten dům neprodali?"zeptá se zvídavě Verča.
,,Říká se o něm že je strašidelný, nikdo ho nechce koupit."opět ochotně odpovídá.
Verča vytáhne mobil a volá Terce. Je to její nejlepší kamarádka.
,, Ahoj Teri díky žes to zvedla , chci ti něco říct . Za pět minut mě čekej."říká udýchaně Verča.
,, Jo , jo dobře . "
Po pěti minutách u Terky : ,, Chci ti říct něco tajemného , dobře poslouchej.
Když jsem procházela okolo toho Strašidelného domu slyšela
jsem vrzání schodů a v okně viděla postavu . Nikdo se nikdy
neodvážil ani vejít na pozemek natož do domu. Mamka mi
říkala že žena toho vlastníka zešílela , že viděla postavu toho
zemřelého muže a on ji prý škrtil . Ten dům se přes pět let
snaží prodat , ale lidé věří že je prokletý. A ještě vím že ten
pán se hodně zabýval černou magií.Strašidelný co? "
řekla jedním dechem Verča.
Terka se nejistě zeptá :,, A ty tomu věříš?"
,,Na sto procent! Ty ne ?"
,,Na devadesát devět. " prohlásí Terka a společně se domluví na zítřku.
Další den se opět sejdou u Terky.
Verča s sebou přinesla nožík a šly do strašidelného domu.
Rozhodly se tak už včera a dnes opravdu šly.
V do mě se rozdělily takto : Verča šla nahoru a Terka prozkoumávala přízemí.
Verča pomalu vyšla po schodech když v tom se zarazila , na schodech byly v prachu stopy .
Lekla se , ale zachovala klid. Zavolala Terku: ,, Teri , prosím pojď sem, chci ti něco ukázat."
,,Áááá. Pómóc . !!! Very pojď prosím ty za mnou já se bojím." vykřikne Terka.
Verča seběhne dolů po schodech a uvidí Terku jak stojí mezi dveřmi do obývacího pokoje.
,,Ta-tam ,"koktá Terka, ,, tam byl ten duch . Viděla jsem ho , já se hrozně bojím . On měl
po-pořezaný krk. A- a š-šel po m-mě. V-věřříš m-mi?? vykoktala těžce.
,, Věřím " potvrdí Verča ,, měly bychom jít , půjdeme sem zítra ".
,,J-já n-n-nechc-ci . P-prosím V-veru." koktá pořád Terka.
Vtom uvídí .............
,,Áááááááááá." zaječí dvojhlasně a utečou ven.Obě utíkají domů .
Další den se opět sejdou , ale u Verči.
,,Tery? promiň! Nechtěla jsi tam jít a já jsem ti nevěřila. Fakt sorry.!"
,,Ne , chtěla jsem tam jít a chci tam jít i teď , rozluštit tu záhadu . "řekne Terka.
Verči se rozzáří oči :,, Ale to je super , můžeme tam jít hned?"
,, Klidně."odpoví a znovu se vybaví nožíkem.
V domě se tentokrát nerozdělí ,spoleně první prozkoumají přízemí , potom patro.
A v patře ho uviděly , blížil se k nim, v ruce měl nůž a krk pořezaný .
Verča vytáhla foťák a vyfotila ho . Záblesk ho jakoby oslepil a on zmizel.
Holky si plácly a utíkaly domů . Když daly na počítači náhled nikdo tam nebyl.
Lekly se , ale do toho domu se vstoupit neodvážily.
Za rok se tam vrátil jeho majitel s manželkou , která se uzdravila a z ústavu ji propustily.
Za dva roky ten dům prodaly .
A teď ? Tři roky potom tam spokojeně bydlí jedna šťastná rodina.
Tak co ? Líbilo se vám ? Napište do komentů.